Početí dvojčat
Tak zde je každá rada drahá. Většinou vše záleží na přírodě, zvlášť pokud se u vás v rodině dvojčata již dříve vyskytovala.Někdy napomůže vysazení antikoncepce bezprostředně před otěhotněním.
Vysoké záruky na početí dvojčat máte po absolvování IVF. Ale myslím, že IVF na přání se ještě neprovádějí.
Těhotenství
To, že jsem těhotná, jsem se dozvěděla asi 10-tý den po početí. Těhotenský test z moče byl pozitivní jen slabě, ale byl. Test na HCG z krve už byl zřetelnější. Něco
přes 250 jednotek. Další den už to bylo něco přes 500 jednotek.
To, že budeme mít dvojčata, jsme se dozvěděli z UZ asi v 6 týdnu těhotenství. Byly to dvě černé placky s malými, již tlučícími srdéčky.
Raní nevolnosti jsem neměla, těhotenské chutě také ne. Zato jsem náhle ztratila chuť
na sladké.
První pohyby jsem ucítila asi v 16 týdnu, bylo to takové lehounké ťukání. Od 4 měsíce se mi zrychlil tep na 92/min. Předtím jsem měla 65/min. Mírně
mi stoupl tlak.
Pálila mě žáha už od 4 měsíce.Test na AFP v 17 t jsem měla "za roh", což se přičítá vícečet.těh., ale jinak vše OK a tak nebylo nutné provádět amniocentézu. Na váze jsem přibrala celkem 24 kg, v pase pak 50cm (celkem tedy 120cm, docela síla). Jinak to proběhlo docela dobře a do nemocnice mě uložili v 38 týdnu pro jistotu. Neměla jsem žádné předčasné kontrakce. Dvakrát denně mi dělali CTG a 6x denně poslouchali ozvy plodů, toto byl standardní postup u všech pacientek. Sestřičky mi říkaly, že mají vypozorováno, že kluci prý mají tepovou frekvenci okolo 130/min a holky okolo 150/min. Nám to tak vyšlo.
Porod
Voda mi praskla koncem 40 týdne. Byla zelená. Kluci se narodili císařským řezem v půl dvanácté večer. Měli 4,0kg /54 cm a 3,2kg/51 cm. Měla jsem zavedený epidurál. Manžel byl u porodu. Porod jako takový trval asi 10 min, zato šití trvalo přes hodinu. Ztratila jsem asi 1000 ml krve, což více než obvykle (cca 300 ml). Kluci byli mezitím umístěni na novorozenecké oddělení a já pak na pooperační pokoj, kde jsem pobyla dalších 24 hodin.Po porodu
Ke kojení mi děti přinesli asi 8 hodin po porodu. Zatím se o kojení moc mluvit nedalo, mléko se mi spustilo až 6
den po porodu. Děti jsem tedy pravidelně přikládala, každého asi na 30 min. Kluci byli před a po každém kojení zváženi,
aby se zjistilo, kolik vypili. Pak byli dokrmeni z lahve. I s přebalováním vyšla
tato seance na 1,5 hodiny. Pak 2 hodiny pauza a zase nanovo. Při kojení jsem zpočátku vždy požádala sestru, aby mi
pomohla s přisátím dítěte a pokud se pak pustilo, zavolala jsem ji znovu. Začali jsme také, za pomoci sester, kojit
dvojčata najednou v tzv. fotbalovém bočním držení. Všechno to bylo dost náročné. Domů jsme odcházeli s tím, že Vítka
musím po každém kojení dokrmit 50 ml z lahve.Už v porodnici jsem budila děti současně. Když se vzbudil jeden, dostal najíst a pak jsem hned vzbudila druhého. Rychle si na to zvykli.
Nebrala jsem si děti na spaní do postele. Jednak bychom se tam asi nevešli, a pak jsem nechtěla, aby si na mou neustálou přítomnost zvykli. Co pak budu dělat doma. Takže kluci spali spolu v jedné postýlce. A v podstatě spali od kojení ke kojení.
Domů nás pustili 10 den po porodu. Čekalo se, až se naplno rozběhne kojení.
Cesta z porodnice
Jeli jsme autem. Byl první školní den a venku bylo teplo. Kluci byli v autosedačkách Chicco (typ vajíčko) proti směru jízdy. Sedačky jsme hodně položili, takže kluci byli hezky sbalení do klubíčka. Zatím neznám nikoho, kdo by dal novorozence do autosedačky. Všichni vozili děti buď v taškách, nebo na ruce. Autosedačky mi přijdou bezpečnější.Doma
Hned mi bylo líp, fyzicky i duševně.Moc návštěv na můj vkus.
Paní doktorka se přišla na děti podívat druhý den po příchodu domů. Zkusili jsme Vítka nedokrmovat po kojení. První tři dny sice nepřibral, ale za týden už ano. Takže byli plně kojeni oba.
Kojení
Oba byli plně kojeni do 8 měs., s příkrmem pak do 15 měs. Kojila jsem každé 2,5 - 3 hodiny, ve dne v noci.
Zpočátku to bylo 30 min. na každé dítě (prokojila jsem i 8 hodin denně), pak se to postupně zkracovalo. Ve 3 měs. to bylo 20 min., v 6 měs. už jen 5 min. Kluky jsem kojila současně i zvlášť. Později jsem potřebovala, aby mi je někdo podal, protože byli brzy dost těžcí (4 měs. = 8kg) a jednou rukou bych je neunesla. Teď lituji, že jsem si nepořídila ten kojící polštář, kamarádka na něm kojila děti současně do roka.
V noci jsem kojila v sedě v obývacím pokoji, měla jsem rozsvícenou lampičku a četla jsem si. V posteli jsem nekojila.
Kojila jsem děti z každého prsu střídavě, jednak aby byla tvorba mléka rovnoměrná (Ondrášek sál rozhodně více než Vítek) a jednak aby kluci při kojení neleželi stále na stejné straně, tím nehrozilo, že by stáčeli hlavičku k jedné straně.
Byla docela fuška, si vzpomenout kterého jsem na jaké straně kojila naposledy.
Kojila jsem do 15 měsíců, pak se kluci během týdne sami odstavili.
Dudlíky
S dudlíkama nám kluky přinesli hned první den v porodnici. Překvapilo mě to. Ondra pak začal dudlík odmítat, takže po pár týdnech už byl bez. Vítek měl dudlík do 9 měsíce, pak už ho nechtěl.Spinkání
Kluci s námi spali v ložnici do 11 měsíce. A až do té doby se budili každé 3 hodiny ke kojení. V noci jsem na kluky pokud možno vůbec nemluvila,
ani se na ně nesmála,
pouze jsem je rychle přebalila a nakojila. Rychle si zvykli, že v noci se pouze spí, že si hrajeme přes den.
Snažili jsme se děti nezvykat na žádné uspávání chováním, houpáním, kojením.
Prostě jsem je
už od narození po kojení položila do postýlky, pohladila po vláskách, zazpívala, dala dobrou noc a spalo se.
Každý měl svou vlastní postýlku.Asi do 3 měsíců spali v rychlozavinovačkách, pak ve spacích pytlích do 21 měsíců. Pak už v nich nechtěli být.
V 11 měs. kluci dostali svůj dětský pokoj a najednou spali bez přerušení celou noc.
Ve 20 měs. začali z postýlek vylézat a proto jsme je dali do velkých postelí. Chvíli trvalo než si zvykli, že se tam má spát, v noci vylézali a promenovali se po bytě. Postranice na postelích neměli, jen jsme dali před postele molitanové matrace a peřiny, aby když tak spadli do měkkého. Děti se tak prý naučí rychleji nepadat. Vítek nespadl ani jednou, Ondra asi 3x.
Asi do 6 měs. nebyl problém se spaním přes den, kluci prostě odpadli kdekoliv. Ale později už jen tak někde neusnuli a i dokázali únavu překonat, jenže pak byli protivní a utahaní. Dávala jsem je tedy pravidlně spát a to tak, že vždy zhruba 3 hodiny byli vzhůru a pak jsem je uložila do postýlek. Zpočátku se jim to moc nelíbilo, ale pak si zvykli a pěkně usínali.
Ješte ve 13 měsících spali kluci 2x po 1,5 hodině přes den, od 14 měs. spí už jen po obědě. Vydrží spát přes 2 hodiny.
Občas se vyskytnou problémy s usínáním, kluci v pokojíku lítají a nechtějí spát, to si tam pak sednu s knížkou a čtu si tak dlouho, dokud neusnou. Většinou max. 15 min.
Koupání
Do 8 měsíce po jednom ve škopíku, nyní ho používám na prádlo.Koupali jsme společně s Pavlem. Měli jsme to sehrané, takže to netrvalo dlouho a mohli jsme koupat každý den.
Od 8 měs., kdy
začali oba kluci stabilně sedět, jsme je koupali najednou ve velké vaně. Což se značně urychlilo. Asi po 1 roce se koupání stalo pro nás rodiče příjemnou záležitostí, protože kluci si ve vaně spolu vyhráli
a my tudíž mohli tu půlhodinku odpočívat. Do koupelny vidíme rovnou ze sedačky z obýváku.
Co se týká stříhání nehtíků, vlásků, čištění oušek, mytí hlavy a podobných záležitostí, jsme vše zvládli nenásilnou formou. Miminkům jsem nehtíky stříhala hned po kojení, kluci byli vždy takoví ospalí a podajní. Později jsem nehtíky stříhala při Večerníčku. Když náhodou kluci nechtěli za žádnou cenu spolupracovat, řekla jsem, že je ty douhé nehtíky budou kousat, a když ani tohle nepomohlo, odložila jsem to na jindy. Nyní jen řeknu: "Kdo chce stříhat nehtíky?", hned oba přiběhnou a ještě se dohadují, kdo bude první.
Vlásky stříhám sama mašinkou. Zpočátku (v 1 roce) jsem vždy ostříhala nejprve manžela, aby kluci viděli, že to nic není. Pak si Pavel vzal jednoho na klín a stříhalo se. Brzy si na to zvykli a nyní je stříhám úplně sama, pěkně sedí na vaně a sledují se v zrcadle.
Při mytí hlavy jim nejvíce vadilo splachování, ale pak jsem jim sprchu dala do ruky a teď si splachují šampon sami. Samozřejmě, že u toho asistuji.
Jídlo a pití
Od 6 měsíce
jsme začali zavádět příkrmy,
ale nechutnalo jim to. Dávali jsme mixovanou zeleninu, ovoce, kukuřičnou kaši, jogurty. Nakonec jsem to vše musela přisladit. Kojení stále převládalo.
Začali trochu jíst až od ukončeného 8 měsíce.Zpočátku jsme kluky krmili v autosedačkách, oba najednou, jednou lžičkou z jedné
misky. S pitím (zaváděli jsme od 6 měs.) byl z počátku trochu problém, kromě kojení nechtěli nic jiného. Pak jsem jim do
hrnečku se savičkou (kojenecké lahve jsem nedávala) zkusila dát převařenou vodu a to se pak mohli upít.
Od 9 měs. už seděli v dětských židličkách. Protože vylézali, měla jsem je z počátku připoutané klasickými kšírami.
Sami začali jíst lžičkou ve 19 měs. a vidličkou ve 22 měs.
Od 22 měs. už sedí na velké židli, ale mají pod zadečkem podsedáky.
Výhradně z klasického hrnečku (porcelánový s jedním ouškem) pijí od 2,5 let.
Zoubky
První zoubek měl Vítek v 6 měs, Ondra v 8 měs. Všech 20 zubů mají oba v 1,5 roce.
Od 1,5 roku čistíme zoubky ráno a večer. Večer dostanou kartáčky do vany, ráno si je čistí společně se mnou u umyvadla. Máme docela velkou spotřebu kartáčků, kupujeme 1x měsíčně nové, protože je kluci koušou. Ve 2,5 letech si už sami docela obstojně zoubky vyčistí.
Poprvé k zubaři jsme šli ve 2 letech. Klukům se to líbilo, Vítek krásně otevřel pusinku. Ondra se taky snažil, ale nějak tu pusu otevíral špatně, vůbec mu tam nebylo vidět. K zubaří chodíme každého 1/2 roku.
Vítek má v 5 letech 24 zubů. Ondra asi o půl roku později.
První zuby vypadly Vítkovi v 6,5 letech, Ondrovi o celý rok později v 7,5 letech.
Pleny a nočník
Používali jsem jednorázové plenky. Zpočátku jsme přebalovali při každém kojení, to je 8x denně (pokaždé byla v plence stolička). Asi od 5 měs.
se to zkrátilo na 5x denně, kdy odpadlo noční přebalování.
Od 10 měs. jsme kluky zkoušeli občas posadit na nočník, ale nic jim to neříkalo. Pokud se něco povedlo, byla to spíš náhoda.
Ve 21 měs. jsme kluky začali učit na nočník. Jednoho krásného dne jsme jim pleny prostě nedali. První dva dny to byla hrůza, počůrali celkem 2x 12 tepláků a slipečků. Pak se to začalo zlepšovat, nejdřív hlásili, že se počůrali É, pak hlásili, že už čůrají a nakonec, že budou čůrat. Vítek si začal sám říkat za 6 dní a Ondra za 8 dní. Dokonce si začali i sami na nočník sedat. Ještě dlouho se nějaká nehoda občas stala.
Ven bez plen začali chodit od 22 měs. Nejdřív čůrali jako holčičky, teď už jako chlapečci ve stoje.
Do záchodu začali čůrat sami ve stoje ve 2 letech a 2 měsících, vylezou si na takový malý
stupínek z Ikey.
Pleny při poledním spánku jsme odbourali ve 2 letech 3 měsících. Opět jsme zkusili naší osvědčenou metodu, pleny jsme jim nedali, a slíbili jsme bonbónek, když se nepočůrají. U Ondry to zabralo okamžitě na 100%. Vítek se do 3 let ještě občas počůral.
Ondra je od 2 let a 5 měs. úplně bez plen. Přišlo to ze dne na den.
Do záchoda s dětským prkénkem kakají od 2 let a 7 měs., nočníky již nepotřebujeme.
Vítek vydržel bez plen na noc okolo 3 let. Plenu na noc najednou nechtěl a řekl, že to vydrží do rána. Vydrželo mu to asi měsíc, pak se buhužel zase začal počůrávat, když začal chodit do školky. Asi ho to nějak vykolejilo, školku zpočátku celkově snášel hůř. Zkusili jsme nejdřív pleny na noc nedávat, jen podložku, kterou jsme stále měnila. Vítka jsem 2 x v noci budila na WC, ale stejně se mezitím stihl ještě počůrat. Takže nakonec jsme to po 2 měs. vzdali a pleny jsme mu na noc opět dali. Dáváme ji ale až po 22 h, kdy ho dám ještě vyčůrat. Plena je jen zřídka ráno suchá a tak čekáme co bude dál.
Od 5-ti let jsme začali chodit na nefrologii, na nic podstatného se nepřišlo. Pak jsme zakoupili v 6,5 letech enuretický alarm a během 14 dnů bylo po problému. Neuvěřitelné.
Ohrádka
Nejdříve si kluci hráli na zemi, pod ně jsem dala pěnové puzzle 2m x 2 m. Pak začali lézt po celém bytě a
štrachat kde se dalo,takže jsme jim asi v 9 měs. ohradili prostor v arkýři 2,2m x 1,2m. Pak, v 11 měs., dostali
svůj pokojíček a tak jsme dali ohrádku mezi futra, kde zůstala až do 21 měs. Pak ji začali přelézat. Kluci v ohrádce neprotestovali, nedávala jsem je tam řvoucí,
aby to nechápali jako trest. Vždy jsem tam chvilku pobyla s nimi, a pak jsem se nenápadně vytratila.
Vydrželi tam v pohodě i přes půl hodiny.
Kočárek
Náš první byl sporťák s nepřehazovací rukojetí. Prostě nic jiného v přijatelné ceně, kromě hlubokých kočárků nebylo.
Potřebovala jsem do něho dát 2 lehké přenosné tašky, abych mohla kluky nosit po schodech do 2 patra. Nemáme výtah,
takže kočárek byl přivázaný ve vestibulu. Měl sice nafukovací kola, ale byl dost těžký na ovládání oproti trojkolce,
kterou jsme si koupili pak. Trojkolka byla skvělá. Nedám na ni dopustit. Kluci v ní jezdili od 9 měs. do 22 měs.
V zimě byli kluci v kombinézách, ve vyteplených pytlích a navrch nánožník. Při opravdových mrazech se pod nánožník vešla ještě deka.
U obou kočárků byla šířka okolo 83 cm. Skoro nikam jsme se nevešli. U trojkolky jsem to řešila tak, že při průjezdu dveřmi jsem vždy vyndala jedno zadní kolo (šlo to snadno i jednou rukou), projela jsem i s dětmi a zase ho nasadila.
Autosedačky
Nejdříve jsme měli zn. Chicco, typ vajíčko do 13 kg. Byly skvělé, klukům se v nich líbilo, od 3 měsíce
se uměli sami houpat. Vydržely nám do 9 měsíců, pak jsme pořídili opět Chicco, od 0-18 Kg. S těmi jsme byli
také spokojeni. Mysleli jsme, že nám vydrží déle, ale kluci nám nějak rychle vyrostli a proto jsme v necelých
2,5 letech museli zakoupit autosedačky od 15-36 kg. Zatím jsme s nimi spokojeni, kluci pohodlně sedí,
pásy jsou vedeny přes přídavnou sponu a tedy neškrtí.
Procházky bez kočárku
Pavel začal s klukama chodit bez kočárku už v 19 měs.
Když kluci nemohli, tak je prostě oba pobral do náručí (i s motorkama). Já jsem začala chodit bez kočárku od 22 měs.
Zpočátku utíkali každý na jinou stranu. Moc neposlouchali. Po měsíci se to zlepšilo a pak už to docela šlo, i když zlaté časy v kočárku. Měla jsem i nachystané kšíry s popruhem, ale nakonec jsem je použila jen párkrát. Chodila jsem spíše jen s kšírami, za které jsem je v případě potřeby chňapla. Když byli na popruhu, i tak utíkali každý na jinou stranu a byli prostě k neudržení. To dvojspřeží bylo dost těžko ovladatelné.
Řeč
V roce jen základní slabiky MÁMÁ, TÁTÁ a podobně. Pak trochu více slov od 1,5 roku. Od 2 let začali kluci trochu více komunikovat, opakují po nás slova, je to legrace. Mezi sebou si říkají navzájem DÁDO. Nevím, kde k tomu přišli. Věty zatím netvoří.Ve 2,5 letech tvoří věty typu "Co to má ten pán v ruce?" (zpěvák držel mikrofon)
Od rána do večera nezavřou pusu. Je to sice zkomolené, ale už se dobře domluvíme. Začínají si říkat navzájem jmény OUDA a ÍŤA.
Kluci neumí ve 2 letech a 9 měs. říkat K (košíček-tošíčec), R a Ř, ale i jinak ještě nevyslovují správně.
Mluví v ženském rodě, zajímavé je, že když řeknou slovo, které končí na souhlásku, tak tam na konec přidají a (sám-sama, udělal-udělala, spinkal-spinkala), ale pokud je na konci samohláska, tak to řeknou správně (jsem nemocný, malý, velký, hodný). Z čehož mě napadá, že třeba nemluví v ženském rodě proto, že tak slyší mluvit mě, ale prostě proto, že se jim to špatně vyslovuje. Když se Němec učí česky, taky zpočátku mluví v ženském rodě.
Ve 2 letech a 11 měs. umí Ondra říkat K.
Ve 3 letech a 3 měsících umí Ondra R, Vítek K.
Ve 3 letech a 9 měs. umí Ondra Ř a Vítek R.
Ve 6 letech umí Vítek Ř. (po 2 měsících na logopedii)
Ondra začal asi v 5,5 letech lehce zadrhávat. Od 6-ti let chodíme na logopedii, v podstatě se to nelepší, ale ani nehorší.
Kyčle
S Vítkem jsme byli naposledy na UZ kyčlí v 5 měs. S Ondrou jsme chodili po dvou měsících až do 1 roku a ve 2 letech jsme šli znovu na RTG. Je sledován pro dysplasii jader, jedno je nepatrně menší než druhé. Žádná omezení Ondra nemá, žádnou dečku ani třmínky a jiné.Při konrole v 6-ti letech vše OK.
Vývoj
Kluky jsme neposazovali, nepostavovali a ani s nimi nechodili za ruce, dokud to již sami nezvládli. Neměli jsme žádná chodítka, skákadla apod.
První bačkůrky dostal Vítek v 8 měs, kdy se začal poprvé sám postavovat. Ondra dostal první bačkůrky až v 1 roce.
| Co už umíme | Ondra | Vítek |
|---|---|---|
| Otočit se na bok | 3 měs. | 3 měs. |
| Otočit se na bříško | 6 měs. | 4.měs. |
| Otočit se na záda | 7 měs. | 5,5 měs. |
| Sami sedíme | 6,5 měs. | 7,5 měs. |
| Začínáme lézt | 12 měs. | 6,5 měs. |
| Stojíme v postýlce | 12 měs. | 9 měs. |
| Sami chodíme | 15,5 měs. | 12 měs. |
| Bez plenek přes den | 21 měs. | 21 měs. |
| Bez plenek na noc | 2 roky a 5 měs. | 6,5 roku |
| Jezdíme na kole 12" | 2 roky a 2 měs. | 2 roky |
| Oblékneme se a obujeme bačkory | 2 roky a 4 měs. | 2 roky a 4 měs. |
| Sami složíme puzzle 15 ks | 2 roky a 9 měs. | 2 roky a 8 měs. |
| Sami složíme jednodušší autíčko z Chevy (Lega), 20 kostiček | 3 roky a 3 měs. | 3 roky a 3 měs. |
| Jezdíme na kole 16" bez koleček | 3 roky a 7 měs. | 3 roky a 7 měs. |
| Bruslíme bez držení (in-line i lední) | 4 roky | 4 roky |
| Lyžujeme a jezdíme na vleku | 4 roky a 5 měs. | 4 roky a 5 měs. |
| Zavážeme si tkaničku | 5 let | 5 let |
| Plaveme | 6,5 roku | 7 let |
| Snowboard | 7,5 roku | 7,5 roku |
Ve 2 letech a 10 měs. Vítek sám vložil do mašinky baterii, nasadil kryt, který pak přišrouboval křížovým šroubovákem.
