Krevní skupiny

Spoustu lidí zajímá, co to jsou krevní skupiny, jak se rozdělují, a jak je to vlastně s jejich dědičností.

Protože i mě toto téma zajímá a taky tak trochu pracuji v oboru,
dovolím si zde něco málo laicky popsat.

Krevních skupin rozeznáváme velmi mnoho (na červených krvinkách přes 20 druhů), ale nejznámější a také nejdůležitější jsou skupiny v AB0 systému a Rh faktor.
Oba tyto systémy jsou důležité nejen při krevních transfůzích, ale mají i velký význam v těhotenství.

AB0 systém

Typ krevní skupiny je určen přítomností, nebo chyběním příslušného antigenu na červené krvince. Dále je určen přítomností, nebo chyběním protilátky v krevním séru.

U krevní skupiny v ABO systému rozlišujeme antigeny A, B a protilátky anti-A, anti-B

Krevní skupina A	na krvinkách je antigen A, v krevním séru je pouze protilátka anti-B
Krevní skupina B	na krvinkách je antigen B, v krevním séru je pouze protilátka anti-A
Krevní skupina AB	na krvinkách jsou antigeny A a B, v krevním séru nejsou žádné protilátky
Krevní skupina 0	na krvinkách nejsou žádné antigeny, v krevním séru jsou obě protilátky anti-A a anti-B

Za normálního stavu jsou v krvi přítomny pouze ty protilátky, které nejsou namířené proti přítomným antigenům na krvinkách, jinak dochází rozpadu červených krvinek.
Tento fakt je velmi důležitý při krevních transfůzích. Např. pacient s krevní skupinou A v žádném případě nesmí dostat krev skupiny B, protože pacientova krev obsahuje protilátky anti-B, které by způsobily rozpad krvinek dárcovy krve, což by velmi poškodilo zdraví pacienta (může nastat i smrt).

Lidé s krevní skupinou AB, jsou univerzální příjemci všech krevních skupin, protože jejich krev neobsahuje žádné protilátky.

Lidé s krevní skupinou 0, jsou univerzální dárci pro všechny krevní skupiny, protože jejich krvinky neobsahuj žádné antigeny.

Výskyt krevních skupin v ČR

Ve světě je různé rozložení zastoupení krevních skupin. Od západu k východu ubývá A a přibývá B.
Nejvíce A mají eskymáci a laponci.
Nejvíce B mají korejci.
Nejvíce 0 mají španělé a indiáni - ti dokonce až 100%

Dědičnost krevních skupin v ABO systému

Při oplození získá každý jedinec vždy polovinu genetické výbavy od matky a druhou od otce. Proto je každá krevní skupina tvořena dvěma geny (genotyp - jeden gen je od matky a druhý od otce). V konečném výsledku typu krevní skupiny pak záleží na tom, který z těchto dvou genů je silnější (dominantní) a který je slabší (recesivní).

Silnější (dominantní) je gen pro krevní skupinu A a gen pro krevní skupinu B
Pokud zdědíte oba dominantní geny A i B, projeví se na venek oba a vznikne krevní skupina AB.

Slabší (recesivní) je gen pro krevní skupinu 0.
Tento gen je vždy jakoby schován pod dominantními geny A nebo B a je "vidět" pouze pokud jej zdědíte 2x (jeden od matky, jeden od otce, 0+0=00), pouze takto může vzniknout krevní skupina 0.

**Příklady vzniku krevních skupin**
Krevní skupina A
Od jednoho rodiče zdědíme gen A a od druhého gen 0, vznikne	A0 = krevní skupina A
Od jednoho rodiče zdědíme gen A a od druhého gen A, vznikne	AA = krevní skupina A
Krevní skupina B
Od jednoho rodiče zdědíme gen B a od druhého gen 0, vznikne	B0 = krevní skupina B
Od jednoho rodiče zdědíme gen B a od druhého gen B, vznikne	BB = krevní skupina B
Krevní skupina AB
Od jednoho rodiče zdědíme gen A a od druhého gen B, vznikne	AB = krevní skupina AB
Krevní skupina 0
Od jednoho rodiče zdědíme gen 0 a od druhého gen 0, vznikne	00 = krevní skupina 0

Oba geny v krevní skupině matky i otce se mezi sebou vzájemně skříží, takže mohou vzniknou čtyři možné kombinace dvou genů pro vznik krevní skupiny dítěte.
KS.jpg(39 kb)

**Příklady dědičnosti krevních skupin**
1	matka 0 (genotyp 00)		otec A (genotyp A0)
Možné krevní skupiny dětí	A (A0)	0 (00)	A (A0)	0 (00)

2	matka 0 (genotyp 00)		otec B (genotyp B0)
Možné krevní skupiny dětí	B (B0)	0 (00)	B (B0)	0 (00)

3	matka A (genotyp A0)		otec A (genotyp A0)
Možné krevní skupiny dětí	A (AA)	A (A0)	A (A0)	0 (00)

4	matka B (genotyp B0)		otec B (genotyp B0)
Možné krevní skupiny dětí	B (BB)	B (B0)	B (B0)	0 (00)

5	matka A (genotyp A0)		otec B (genotyp B0)
Možné krevní skupiny dětí	AB (AB)	A (A0)	B (B0)	0 (00)

6	matka A (genotyp AA)		otec B (genotyp B0)
Možné krevní skupiny dětí	AB (AB)	A (A0)	AB (AB)	A (A0)

7	matka A (genotyp A0)		otec B (genotyp BB)
Možné krevní skupiny dětí	AB (AB)	AB (AB)	B (B0)	B (B0)

8	matka A (genotyp AA)		otec B (genotyp BB)
Možné krevní skupiny dětí	AB (AB)	AB (AB)	AB (AB)	AB (AB)

9	matka AB (genotyp AB)		otec AB (genotyp AB)
Možné krevní skupiny dětí	A (AA)	AB (AB)	AB (AB)	B (BB)

10	matka AB (genotyp AB)		otec 0 (genotyp 00)
Možné krevní skupiny dětí	A (A0)	A (A0)	B (B0)	B (B0)

11	matka 0 (genotyp 00)		otec 0 (genotyp 00)
Možné krevní skupiny dětí	0 (00)	0 (00)	0 (00)	0 (00)

Při dědičnosti krevních skupin nehraje žádnou roli pohlaví.
Možností je samozřejmě více, uvádím jen některé příklady, ale už zde je zřejmé, že rodiče se skupinami AB + 0 nemohou splodit potomka s AB nebo 0, ale zase na druhou stranu rodiče se skupinami A + B mohou mít klidně potomka 0.
Dále platí pravidlo, že potomek nikdy nemůže mít geny ve své krevní skupině, které nemá žádný z jeho biologických rodičů.
Právě tohoto faktu se využívá při určování otcovství, ale je nutno vyšetřit i ostatní skupinové systémy.

Velmi výjimečně (asi 20 známých případů na celém světě) může dojít ke genetické chybě, geny rodičů se jakoby nelogicky skříží a pak vznikne neodpovídající krevní skupina potomka.

Jednovaječná dvojčata mají vždy naprosto shodnou krevní skupinu, protože pocházejí z jednoho oplozeného vajíčka, které se po oplození rozdělilo.
Dvojvaječná dvojčata mohou mít různé krevní skupiny, tak jako běžní sourozenci.

Věc je na první pohled složitá, ale pokud přijdete na systém, je to velice jednoduché.

Rh faktor

V Rh systému rozlišujeme zda je krev Rh+ (pozitivní), nebo Rh- (negativní).
Negativita či pozitivita je dána přítomností nebo chyběním antigenu D a d.

Rh+	na krvinkách je antigen D
Rh-	na krvinkách je antigen d

Stejně jako u ABO systému je tento fakt velmi důležitý při krevních transfůzích. Např. pacient Rh- v žádném případě nesmí dostat krev Rh+, protože jinak by si pacientova krev vytvořila protilátky anti-D, které by způsobily rozpad krvinek dárcovy krve, což by velmi poškodilo zdraví pacienta (může nastat i smrt).

Lidé Rh+ mohou dostat při transfůzi krev Rh+ i Rh-.

Výskyt krevních skupin u bělochů

Rh+ 85%

Rh- 15 %

Dědičnost v Rh systému

Opět jako v ABO systému při oplození získá každý jedinec vždy polovinu genetické výbavy od matky a druhou od otce. Proto je každý Rh faktor tvořen dvěma geny (genotyp - jeden gen je od matky a druhý od otce). V konečném výsledku typu krevního faktoru pak záleží na tom, který z těchto dvou genů je silnější (dominantní) a který je slabší (recesivní).

Silnější (dominantní) je gen D pro Rh+ krev.

Slabší (recesivní) je gen d pro Rh- krev .
Tento gen je vždy jakoby schován pod dominantním genem D a je "vidět" pouze pokud jej zdědíte 2x (jeden od matky, jeden od otce, d + d = dd), pouze takto může vzniknout krev Rh-.

**Příklady vzniku Rh+ a Rh-**
Rh+ krev
Od jednoho rodiče zdědíme gen D a od druhého gen D, vznikne	DD = Rh+ krev
Od jednoho rodiče zdědíme gen D a od druhého gen d, vznikne	Dd = Rh+ krev
Rh- krev
Od jednoho rodiče zdědíme gen d a od druhého gen d, vznikne	dd = Rh- krev

**Příklady dědičnosti Rh**
1	matka Rh+ (genotyp DD)		otec Rh+ (genotyp Dd)
Možný Rh faktor dětí	Rh+ (DD)	Rh+ (Dd)	Rh+ (DD)	Rh+ (Dd)


2	matka Rh+ (Dd)		otec Rh+ (Dd)
Možný Rh faktor dětí	Rh+ (DD)	Rh+ (Dd)	Rh+ (Dd)	Rh- (dd)


3	matka Rh+ (Dd)		otec Rh- (dd)
Možný Rh faktor dětí	Rh+ (Dd)	Rh+ (Dd)	Rh- (dd)	Rh- (dd)


4	matka Rh- (dd)		otec Rh- (dd)
Možný Rh faktor dětí	Rh- (dd)	Rh- (dd)	Rh- (dd)	Rh- (dd)

Uvádím jen některé příklady, ale i zde je zřejmé, že rodiče s Rh- a Rh- nemohou splodit potomka s Rh+ , ale zase na druhou stranu rodiče se skupinami Rh+ a Rh+ mohou mít klidně potomka Rh-.
Dále platí pravidlo, že potomek nikdy nemůže mít geny ve své krevní skupině, které nemá žádný z jeho biologických rodičů.
Právě tohoto faktu se využívá při určování otcovství, ale je nutno vyšetřit i ostatní skupinové systémy.

Jednovaječná dvojčata mají vždy naprosto shodný Rh faktor, protože pocházejí z jednoho oplozeného vajíčka, které se po oplození rozdělilo.
Dvojvaječná dvojčata mohou mít různé Rh faktory, tak jako běžní sourozenci.

Význam Rh faktoru v těhotenství

Významné se to stává v okamžiku, kdy je matka Rh- a plod je Rh+.
U prvního těhotenství nic nehrozí, protože za normálních podmínek krvinky plodu neprocházejí přes placentu do krevního oběhu matky, a naopak. Pak nastane porod a krvinky plodu s Rh+ mohou při porodu proniknout do krevního oběhu matky, tělo matky je rozezná jako cizorodou látku a začne tvořit protilátky anti-D právě proti těmto krvinkám s Rh+.
Stále se ještě nic neděje, dokud matka neotěhotní podruhé.
Protilátky anti-D stále číhají v těle matky a tyto mohou pronikat přes placentu do krevního oběhu plodu s Rh+, kde způsobují rozpad červených krvinek plodu. Plod může být poškozený. S každým dalším těhotenstvím se zvyšuje tvorba protilátek anti-D proto i poškození plodů je větší a větší, plod může odumřít.

Tak, tohle vypadádá tragicky, ale nezoufejte, pomoc je snadná.
U všech Rh- matek se po porodu vyšetří Rh faktor u novorozence a pokud je pozitivní, dostane matka do 72 hodin po porodu injekci Rhega s protilátkou anti-D. Tato protilátka vyhledá v krvi matky případné "zbloudilé" Rh+ krvinky plodu a zničí je dříve, nežli si matčino tělo proti nim začne tvořit protilátky, které by při příštím těhotenství poškozovaly další plod.

Stejnou injekci dostane i každá Rh- matka po každém potratu, protože jinak by opět mohlo dojít k tvorbě protilátek.

U všech těhotných je na počátku těhotenství vyšetřena krevní skupina a Rh faktor a u těch, které jsou Rh- je nutno těhotnou dále sledovat. Kontroluje se hladina protilátek anti-D, pokud by docházelo k jejich významnému nárůstu, porod by se vyvolal dříve. Všechny tyto stavy se vyskytují 1 z 250 porodů, ale díky sledování těhotných mají většinou lehký průběh.
K vážnější situaci kdy, je nutno provést i výměnou transfůzi novorozence po porodu, dochází pouze v 1 z 3000 porodů.
Další možnost je, provést transfůzi krve plodu ještě v děloze, tzv. intrauterinní transfůzi.

Stejný stav může nastat i v neshodě krevních skupin v AB0 systému, zde je to dokonce 1 ze 150 porodů, v případě, že matka je 0 a plod je A, B, nebo AB. Ale i tyto stavy mají v naprosté většině jen lehký průběh, projeví se to tzv. novorozeneckou žloutenkou, kdy miminko je žluté (jakoby opálené). Opět se v porodnici sleduje míra rozpadu červených krvinek a pokud by už hranice přesáhla únosnou mez, novorozeně se položí pod "modré světlo" a nebo kdyby bylo ještě hůř (1 z 3000 porodů), provede se výměná transfůze krví 0 Rh-.

Tak to by bylo ve stručnosti vše.

Související odkazy:
www.gyne.cz

www.genetika.wz.cz

www.zivotni problemy.cz

www.neonatologie.cz (zde si můžete podle svých krevních skupin, zjistit krevní skupinu svých dětí)

Hlavní strana webu

Od 3.května 2005 :
© Copyright 2004
Jakékokoliv užití obsahu bez souhlasu dvojcata.kat.cz, je zakázáno.