Zde je vyčerpávající (zas ne tak moc) popis průběhu událostí. Pokud zrovna
nejste náruživí čtenáři, pak raději nahlédněte do
Zkušeností s dvojčaty, kde je vše mnohem stručnější.
Vždycky jsme si přáli dvojčata, a tak, když jsem 20.12.2000 zjistila, že jsem těhotná, jsme byli moc zvědaví,
zda čekáme jedno miminko, nebo dvě. Těhotenství - to byl náš nejkrásnější dárek k Vánocům. ,,Miminka jsou dvě",
řekl doktor 4.1.2001. Byla jsem v 6.týdnu a na UZ byly vidět dvě černé placky s tlučícími srdéčky. Měli jsme
velikou radost. Zbytek rodiny zatím propadl panice. Poznámky typu : ,,Co budete dělat? Jak to zvládnete?",
létaly ze všech stran. My byli stále v euforii z našich bublinek, takže nás to nerozhodilo. Pak jsme začali
plánovat co a jak. Sháněli jsme informace o dvojčátkách, jak je kojit, uspávat, jaký kočárek. Chtěli jsme být
připraveni na všechno. Docela se nám to podařilo, protože pak se nám péče o dvojčata nezdála až tak obtížná. Ale
to bych předbíhala. Těhotenství proběhlo kupodivu bez větších problémů. První pohyby jsem ucítila asi v 16.týdnu,
bylo to takové ťukání. V 5.měsíci ze mne byla docela pěkná
kulička. A právě tehdy jsme se dozvěděli, že budeme mít asi 2 chlapečky. Jména jsme vymýšleli od samého začátku.
Kluci měli být Ondřej a Vítek (ale také Filip), holky Klára, Barbora (Zuzana). Na konci 7.měsíce jsme nakoupili
výbavičku, kočárek a autosedačky. Bříško jsem měla opravdu veliké, měla jsem pocit, že větší už být nemůže. Přišly
letní prázdniny a já se těšila na jejich konec, to už se kluci narodí. Na oddělení Rizikového těhotenství v
nemocnici jsem nastoupila v 38.týdnu 9.8.2001. Do porodu mi zbývaly asi 3 týdny. Čas se v nemocnici neuvěřitelně
vlekl. Venku se teplota vyšplhala na 30 °C. ,,Bříško" stále rostlo a rostlo. Na pokoji jsem byla s jednou maminkou,
která také čekala dvojčata, ale o týden dříve. Měli jsme si pořád co povídat. V sobotu 25.8.2001 mě doktor pustil
na vycházku domů. Ten den bylo opravdu velké horko. Necítila jsem se moc dobře a těch 24 kg, které jsem měla navíc,
se pěkně proneslo. Dokonce jsem chtěla odjet zpět do nemocnice dříve, ale vybila se nám v autě baterie. Takže mě
musel se zpožděním odvézt tatínek. ,,Ještě, že nerodím", řekla jsem tehdy. A toto byl poslední den, kdy jsem byla s
našimi miminky ,,jedno tělo, jeden muž ".
V sobotu 25.8.2001 jsem se večer v půl jedenácté uložila ke spánku a říkala jsem si ,,Jak dlouho ještě!!!", když
v tom mi odtekla plodová voda. Zajásala jsem, konečně se bude něco dít. Zavolala jsem sestřičku a ta ještě naposledy zkontrolovala
miminkům srdíčka. Vše bylo OK. Protože plodová voda byla zelená, doktor rozhodl, že se bude rodit císařským řezem. Měla jsem
ještě minutku, abych zatelefonovala Pavlovi, že už to začalo. Bylo 23.00.hod.
Hned potom mě odvezli na
porodní sál.
Anesteziolog mi zavedl epidurální anestezii, takže jsem u porodu směla být také. Vše bylo připraveno a anesteziolog
se mne zeptal, zda si přeji mít u porodu manžela. Nadšeně jsem souhlasila, protože v to jsme ani nedoufali. Přišel,
celý v zeleném, na hlavě čepičku a roušku. Jen oči mu koukaly. Sedl si mi za hlavu, a že mi bude držet masku s
kyslíkem, tím tam bude užitečný. Mezitím se za zelenou zástěnou začalo. Necítila jsem od pasu dolů nic, docela
divný pocit. Chvilku to trvalo a pak se ozval první pláč, to byl Ondrášek. Na sále bylo asi deset lidí, většina
jen tak postávala kolem a když uviděli Ondráška ozvalo se : ,,Ten bude mít aspoň 3 a půl kila! Ne, ten bude mít
víc, hoď ho na váhu!". Za chvilku se ozval druhý pláč a to byl Víteček. Sestřičky nám oba chlapečky za chvilku
ukázaly, byli celí zašpinění a oba plakali. Pavel si je odnesl na novorozenecké oddělení, kde je sestry uložily do
inkubátorů na ohřátí. Mohl si je pohladit přes otvory na ruce. Ondra celou dobu brečel a Vítek spinkal. Pak je
sestřičky zvážily a změřily. Ondra se narodil ve 23.26.hod. a měl 4.0 kg a 54 cm. Vítek se narodil ve 23.28.hod. a
měl 3.2 kg a 51 cm. Mně zatím na sále zašívali, což trvalo přes hodinu.
Doktor byl jako u vytržení a pořád se chlubil, že kluci jsou z jeho poradny. Přestože bylo venku teplo, do mně se dala zimnice.
Ztratila jsem asi 1 litr krve. Pak mně převezli na
pooperační pokoj. Bylo okolo jedné v noci. S Pavlem jsme se ještě na chodbě rozloučili a on už utíkal domů, sdělit
tu šťastnou novinu rodičům. Nejdříve jel k mým rodičům, ale nemohl se na ně dozvonit. Všichni spali, byla jedna
hodina v noci. Pak mu otevřela moje sestra Martina. Prý si myslela, že zase někde praskla voda (týden předtím
vytopili sousedy). A taky, že jo :)) Pavel pak všem blaženě vyprávěl, jaké mají kluci malé prstíčky, ručičky a nožičky,
a že jsou strašně krásní.
Byla jsem na JIPu. Dali mi dvě deky a tak už mi nebyla taková zima. Pak přestala působit anestezie a začalo mně
bolet břicho, to jak se mi stahovala děloha. Nezabíraly na to žádné léky, trochu se to zlepšilo druhý den. Poprvé
mi chlapečky přinesli ke kojení v neděli v 9 hod. a mohli jsme se spolu začít seznamovat. Pak je nosili každé 4
hodiny. Večer mně pak přestěhovali na oddělení šestinedělí - nadstandard a tam jsem, po 38 hodinách beze spánku, konečně usnula. V pondělí
zase kluky vozili po 4 hodinách, ale už mi je nechali déle. Konečně jsem si je mohla pořádně pochovat a prohlédnou.
Byla to ta nejkrásnější (alespoň pro mne) miminka na světě. Ondrášek snědý, husté černé vlásky a velmi temperamentní.
Hlasitě se hlásil o jídlo. Jak se najedl, tak spal od krmení ke krmení. Víteček světlejší, světlé vlásky a klidnější.
Už od počátku toho mnoho nenaspal. Dovedl třeba hodinu koukat a teprve pak usnul. V úterý jsem měla kluky na
starosti už od rána, ale na noc je ještě odvezli. A od středy už jsme byli stále spolu. Péče o ně mě dost zmáhala.
Bolelo mě břicho a záda. Byla jsem unavená. Dělalo mi problém jen vylézt z postele nebo si dojít do koupelny.
Nevydržela jsem dlouho stát u přebalovacího pultu nebo u vaničky při koupání. A vše samozřejmě dvakrát. Stále jsem
ještě neměla mléko. Protože se nejednalo o spontánní porod, tak nástup laktace trval déle. Takže byli kluci krmeni
z lahve. Samozřejmě jsme kojení stále zkoušeli. Ondrášek sál statečně a s chutí, ale Víteček se ne a ne přisát.
Pusinku stále dokořán a usedavě plakal. Ve čtvrtek se mi již udělalo mlezivo. Kloučka jsme vždy zvážili před
kojením, pak jsem kojila asi 1/2 hodiny, a znova jsme ho zvážili, aby se zjistilo kolik vypil. Zbytek pak
dostal z lahve. To přikrmování jsem neviděla moc ráda, ale asi se nedalo dělat nic jiného. Od pátku už bylo mléka
více, ale ve vážení jsme vesele pokračovali nadále. Takže celý ten kolotoč okolo kojení nám trval asi 1 a 1/2 hod,
pak kluci na chvíli usnuli a vše začalo nanovo. Od soboty už Ondra dokázal vypít celou svou dávku a tak jsem ho
jen kojila. Vítek ne. Stále mu dělalo problém se přisát. Už jsem z toho byla zoufalá. V neděli jsem pak zkusila
úplně jinou polohu při kojení. Vítek byl v polosedě naproti mně, jednou rukou jsem ho přidržovala a celá jsem k
němu naklonila. Pro mě to bylo dost nepohodlné, ale ejhle najednou mu to šlo. Měla jsem ohromnou radost. V pondělí
jsme šli domů. Pavel pro nás přijel a kluci jeli poprvé v autosedačkách. Trochu jsem měla strach, ale vše jsme
dobře zvládli.
Konečně doma. Bylo pondělí 3.září a venku svítilo sluníčko. Tak jsme šli na naši první společnou procházku. Šli
jsme jen pro fotky a zpět, ale já měla pocit, že jsem ušla několik kilometrů, byla jsem dost
unavená. Stále mě
bolely záda. Ondrášek měl být plně kojen, ale Víteček dokrmován Bebou. Rozhodli jsme se, že ho nebudeme zatím
dokrmovat a zkusíme, zda se také nerozkojí. Naše dětská doktorka se na miminka přišla podívat hned druhý den.
Kluci byli v pořádku, jen je trochu bolela bříška z mlíčka a tak dostali kapičky. První dny byl doma trochu
zmatek, ale Pavel si vzal 2 týdny dovolené a tak jsme se všichni brzy sžili. Návštěvy si u nás podávaly dveře, což
nebylo právě ideální. Jenže všichni byli tak zvědaví. Poprvé jsme šli do poradny ve čtvrtek 6.9.01. S napětím
jsem sledovala váhu u Vítka. Sice nepřibral, ale také neubral. Za týden už přibral na váze. Takže bylo jasné, že
přikrmovat se nebude. Kojila jsem každé 2-3 hodiny ve dne v noci. Každému to trvalo 1/2 hodiny. Takže jsme
prokojili i 8 hodin denně. Ondrášek spal od jídla do jídla, ale Víteček trochu méně, spíše pozoroval, co děje
okolo. Další 3 týdny si vzala dovolenou mamka a pomáhala mi s kluky. Dopoledne je vzala na procházku, chtěla
se s nimi všem pochlubit. Začala jsem kojit oba kluky najednou, a tím se ušetřilo spoustu času. Konečně dostali
najíst oba najednou a nemuseli čekat až se ten první nakojí. Drásalo mi nervy, když jsem jednoho kojila a ten
druhý celou tu půlhodinu proplakal. Kojení se pak zkrátilo na 20 min. Dudlíky měli kluci oba, ale Ondra ho chtěl
čím dál méně, takže po třech týdnech byl už bez dudlíku. Když byly klukům 4 týdny, jeli jsme za pradědečkem.
Měl velikou radost. Byla to naše první delší cesta autem.
Babička Dana si vzala 3 týdny dovolené a každý den vozí dopoledne kočárek. Ondra s Vítkem mají každý o 1kg
navíc. Paní doktorka nás pochválila, jak pěkně přibývají. A to jsou plně kojeni a jsou dva. Kojení nám trvá 20
minut. Ondra je bez dudlíku. Bohužel, když začne plakat venku, tak s ním nic neudělám. Poprvé se oba usmáli.
Vítkovi vypadaly vlásky. Oči má modrohnědé, není poznat jaká bude konečná barva. Je to takový můj mazlíček, jen
by se choval u mně a nechce být u nikoho jiného. Když brečí, tak dělá EEEE. Ondra má černé bohaté vlásky a hnědé
oči. O jídlo se hlásí vždy první, chtěl by se kojit každé 2-3 hodiny, mám pocit, že mě brzy sní. Má velmi silný
hlas.
Spánek:
18.30.- 9.00. (budí se na kojení každé 3 hod., pak hned usnou)
10.00.-12.00.
(jdeme ven)
13.00.-15.00.
16.00.-17.30. (jdeme ven)
Kluky nosím ke kočárku z druhého patra oba
najednou v taškách. Jsem stále dost unavená a bolí mně záda.
Kluci přibrali další 1 kg navíc. Kojíme každé 2-3 hod asi 20 minut. Tak tak stíháme chodit ven na procházku,
protože jen co se konečně vypravíme ven, tak abychom se zas vraceli zpět nakojit. Kolikrát se vracíme domů s
pláčem (Ondra). Vítek dělá EEE. Vyndali jsme první hračky, ale klukům to ještě nic neříká, jen hrazdičku
upřeně pozorují.
Spánek:
18.30.- 9.00. (spí nepřerušovaně do 23.30. a pak se budí každé 3 hodiny)
10.00.-12.00. (jdeme ven)
13.00.-15.00.
16.00.-17.00. (jdeme ven)
Díky tomu, že vydrží po koupání spát 5 hodin nepřerušovaně, jsem mohla jít na třídní sraz.
Byla jsem pryč asi 3 hod, ale byla jsem nesvá a stále jsem myslela na to, zda je doma vše v pořádku.
Jednou týdně babička Dana vozí kočárek. Babička Anna občas o víkendu.
Začínám si zvykat a postupně překonávám únavu.
Kluci mají další 1 kg navíc. Kojíme každé 2-3 hodiny po 20 minutách. Kojím je spíše zvlášť, jen po koupání
oba najednou. Už jsou dost těžcí na to, abych si je podala jednou rukou sama, Ondra má 7kg. Oba kluci si broukají. Oba se
přetočí sami na bok. Chvilku udrží na bříšku hlavičku. Ondra se dotýká rukama hraček na hrazdičce. Vítek ho
pozoruje. Dělají HÚÚ, HÉÉ, EEE
Spánek:
18.30. - 9.00. (budí se každé 3 hodiny)
10.00. - 12.00. (jsme venku)
14.00. - 15.30.
17.00. - 17.30.
Babička Dana vozí kočárek 1x týdně, Anna občas o víkendu.
Kluci opět přibrali 1 kg. Kojíme každé 2-3 hodiny asi 15 minut. S Ondrou jsme jeli na pohotovost v 20.00.
Na plínce se mu objevila malá ,,krvavá nitka,,. Byla jsem dost vyděšená, venku sněhová vánice. Málem jsme
zůstali v nemocnici i s Vítkem (protože oba kojím), ale nakonec se o nic nejednalo, prý se to občas stává.
Prožili jsme naše první společné Vánoce, ale kluci si z toho moc nedělali. Oba se sami houpou v autosedačkách,
drží hlavičku. Ondra se směje nahlas, to když zašustím sáčkem. Vítek se obrátil na bříško úplně sám. Vítek je
už samostatnější, ale Ondra na mně začíná být dost závislý.
Ondrovi prořídly vlásky.
Spánek:
18.00. - 8.00. (budí se každé 3 hodiny)
10.00. - 12.00 (jdeme ven)
14.00. - 15.30.
17.00. - 17.30.
Odpoledne nám vozí kočárek 1x týdně sousedka Petra, babička Dana a Anna.
Kluci opět mají 1kg navíc. Kojíme každé 2-3 hodiny 10 minut. Na noc už mají jen jednu plenu, takže odpadá
noční přebalování. Vítek se otočil sám na záda, má tedy o zábavu postaráno. Velkou zábavu mají kluci z houpání
v autosedačkách, zvlášť Ondra. Ondra se mě ne a ne pustit. Stále se dívá kde jsem a nechce chovat od nikoho
jiného. Vítek jde z ruky do ruky. Hrazdička jasně vede. Byli u nás na návštěvě poprvé dvojčata Vojta a Jirka.
Ondra dost plakal.
Kluci zase přibrali 1kg, jestli to takhle půjde dál, budu mít doma dva otesánky. Ondra má skoro 10kg a Vítek
8,5kg. Kojíme každé 3-4 hodiny 5 minut. Začínáme zkoušet jablkové, hruškové a mrkvové pyré. Vůbec jim to
nechutná. Ondra pěkně sedí a baví ho vyndávat hračky z košíku ven. Ondra se obrátil sám na bříško.Vítek má první
zub a začíná se plazit po podlaze, všechno ocucává.
Spánek:
18.30. - 8.00. (budí se každé 3
hodiny)
10.00. - 12.00. (jdeme ven)
14.00. - 16.00.
Byli jsme se podívat za pradědou Václavem v
Hospicu. Měl velikou radost a kluci byli moc hodní. Druhý den bohužel pradědeček zemřel. Kluci měli první rýmu,
první večer dost plakali, ale byli bez teplot. Odpoledne vozí 1x Petra.
Kojíme každé 3-4 hodiny asi 5 minut. Stále jim nechutná žádná pevná strava, ale zkoušíme to. Vítek
se plazí po celém pokoji. Ondra stále vyndavá hračky z košíku. Kluci říkají MAMAMA, BABABA. Ondra už chvilku
sedí v kočárku a moc se mu to líbí.
Spánek:
18.45. - 6.00. (budí se každý 2-3x, už je nebudím
oba najednou.)
Kojíme každé 3-4 hodiny 5 minut. V poledne už mají kluci nasládlý bílý jogurt, ale pak je dokojím. Jogurt
jim moc chutná. Ondra dělá PACI-PACI a má první zub. Vítek sedí a plazí se po celém bytě. Měli jsme druhou rýmu,
opět to proběhlo docela hladce.
Spánek:
18.45. - 5.00 (každý se budí 2x v různou dobu)
8.00. -
9.30.
13.00. -15.00
1x týdně vozí Petra. Ven chodíme v 10.00. a kluci oba sedí a koukají. Už venku vůbec
nebrečí. Všechno je pro ně nové a moc je to zajímá. Petra a děda Petr R. vozí kluky 1x týdně. Kluky nosím po
jednom po schodech dolů ke kočárku.
Byli jsme 3.týdny v Litvínově, protože nám doma vyměňovali okna.
Kluci začali konečně jíst pevnou stravu.
Jídelníček: kojení, vařená rozmixovaná mrkev s bramborami, bílý jogurt nebo přesnídávka, rýžová kaše.
Dáváme už také rohlík a piškoty.
Spánek:
19.00.- 5.00. (v noci se budí 2x-3x každý)
8.00.-
9.30.
13.00.-15.00.
Ven jdeme v 10.00. a v 15.30. V Litvínově dopoledne vozil děda Petr R.
Vítek chodí
za ruce, stojí v postýlce, dělá PACI-PACI, postaví se u nábytku a je úplně všude. Vítek už nechce dudlík.
Jídelníček: kojení, přesnídávka, rozmixovaná mrkev,brambory a kuřecí maso, bílý jogurt, pšeničná kaše. Poprvé
jahody.
Spánek:
19.00.- 5.30. (v noci se budí 2x-3x každý)
8.00.-10.00.
13.30.-15.30.
Vývoj: Vítek chodí sám kolem nábytku, kdekoliv se postaví, posadí, klekne. Ondra se v sedě točí kolem
dokola všemi směry. Oba říkají MAMA, TETE, DEDE. Měli jsme třetí rýmu a kašel a zánět v očích. Dostali jsme
antibiotika. Rychle jsme se toho zbavili. Kluky mi pomáhají nosit ke kočárku Pavlovi rodiče. Bydlí vedle v bytě
na jednom patře.
Jídelníček: kojení, přesnídávka a piškoty, rozmixovaná zelenina s kuřecím masem, bílý jogurt (každý 250g),
pšeničná kaše. Mrkvová šťáva-Kubík. Kluci už mají svůj vlastní pokojíček.
Spánek:
19.00.- 6.00.
( od té doby co spí zvlášť, se v noci se zbudí maximálně 1x každý)
8.15.-10.00.
13.30.-15.00.
Vývoj: Vítek vyleze a sleze z velké postele, začíná jezdit na odrážedlu, chodí velmi rychle s ratanovou
taburetkou po celém bytě, dělá PÁPÁ, postaví 2 kostky na sebe. Když se zeptám kde je pipí (dřevěný papoušek),
sluníčko na stropě, gymnastický balon a máma, tak se tím směrem podívá a někdy i ukáže rukou. Vypije celý
hrneček (220 ml). Ondra se stále přetáčí na bříško, v sedě se posunuje na zadečku dopředu a dozadu, v
podstatě se dostane kam potřebuje, na bříšku se posunuje dozadu, kutálí si s námi balonem, dělá PÁPÁ a PACI-
PACI na požádání. Nechce pít z hrnečku. Kluky opět nosím ke kočárku sama, zase najednou, ale
na rukou. Je to
dřina.
Jídelníček: Kojení a loupáček, přesnídávka, mixovaná zelenina a kuře(rýže, těstoviny), bílý jogurt (každý
250g) a ovoce do ruky (broskev, meloun, banán), pšeničná kaše a kojení. K pití voda a pro Vítka Kubík 1:2,
Ondrovi Kubík nechutná.
Spánek:
19.00.- 6.00. nepřerušovaně
8.15.-10.00
13.15.-15.00.
Vývoj: Vítek už týden v podstatě chodí. Hodně padá, ale už ujde asi 5m zastaví
se, otočí se a jde zpátky.
Na nočníku nechce sedět. Ondra se z lehu přetočí na bříško, klekne se na všechny čtyři a pak si sám sedne.
Kutálí se kolem dokola. Rychle se v sedě posunuje po zadečku a to i bez plenek na trávě (to mu nedovoluji). Už se
pomalu staví na nožičky a snaží se chodit za ruce (ale ještě je moc těžký). Od té doby co jsem jim zkusila
dát do hrnečku obyčejnou vodu, jen pijí a pijí. Sami si dávají piškoty do pusinky a snědí velký kus ovoce v
ruce. Začínají dávat hračky, ale i kolíčky zpět do košíku. Kelímky skládají do sebe. Vítek se Ondrovi
schovává a pak se oba nahlas smějí. Ondra říká DADADA ,TATATA, DEDEDE,LALALA, GRNGR. Vítek říká MAM MAM,
TATATA, BABABA. Když děláme Vařila myšička kašičku, tak už se oba dopředu řehtají, protože vědí, že je
polochtáme.Ven jdeme dopoledne.
Jídelníček: Kojení a loupáček, nebo chleba s máslem, přesnídávka, brambory s kuřetem a mrkví (jen
rozmačkané), nebo těstoviny a rýže, bílý jogurt, banány, mandarinky, jablka, piškoty, večer krupicová kaše a
kojení. K pití voda a Kubík pro oba (Ondra mu přišel na chuť).
Spánek:
19.00.-6.15. nepřerušovaně
10.00.-12.00.
15.30.-16.30.
Vývoj: Vítek suveréně chodí, spíše běhá. Už rozumí téměř všemu,
co se mu říká. Řeknu, aby přinesl bačkůrky pro Ondru a on je najde (za stolem) a přinese mi je. Nebo řeknu, že
jdeme jíst a na to slyší oba dva. Ondra se postaví na nožičky u nábytku. Za ruce chodí mnohem lehčeji. Pořád
leze a šoupe se po zadečku. Moc rád se houpe na koníkovi (rozumí mi, když se ho
zeptám, jestli se chce houpat).
Oba dělají s Pavlem kotrmelce (samozřejmě s jeho pomocí, ale hlavu dávají na zem sami). Kluci pořád
brebendí a umějí ukázat, kde má táta nebo hračka očička. Vítek nám na nově vybroušené parkety upustil lihový
teploměr a vyteklá modrá barva na nich udělala skvrny, které šly dolů jen odlakovačem (i s lakem). Začíná to
pěkně. Ven jdeme po obědě.
Jídelníček: Kojení a loupáček nebo chleba s máslem, jogurt nebo ovoce, brambory, rýže nebo těstoviny s
kuřetem a zeleninou (větší kousky), ovoce, jogurt, rohlík, krupicová kaše. K pití Kubík 1:4.
Spánek:
19.00. - 6.15. nepřerušovaně
11.00. - 13.30.
Vývoj: Vítek ví, kam se dělá EE a ukazuje na nočník. Zatím na něm nechce sedět. Poprvé se do něho vykakal.
Pořád nosí všem jejich bačkory, aby si je obuli. Ondra chodí kolem nábytku, ale hlavně leze. Umí slézt z velké
postele dolů. Oba kluci jsou pěkní ďáblíci, všude štrachají a vyndávají věci ze šuplíků ven. Rozhazují a trhají
noviny. Umí naznačit vařila myšička kašičku, a dělají ČIČI, jako na kočičku.
Měli jsme čtvrtou rýmu. Oba kluci
upadli a prokousli si ret a jazyk. Takže jim tekla krev a docela dost. Kluky nosím stále ke kočárku na rukou, už
jsou pěkně těžcí. Ven jdeme dopoledne.
Jídelníček: Strava je stejná jako ve 14-ti měsících, ale kluci mají větší kousky. Banány dostanou do ruky,
dílky mandarinek a jablíček si berou sami. Chleby snědí dohromady tři krajíce, mají je slepené k sobě na čtvrtky.
Jedí je v ruce i s kůrkou. K pití mají jablečný čaj, oslazený a s citronem. Moc jim chutná. Vypijí každý 1l
denně.
Spánek:
19.00.-7.00. nepřerušovaně
11.00.-13.30.
Vývoj : Vítek se schovává a
dělá BUBUBU. Ukazuje na kytky a říká TITÍ. Moc rád si prohlíží knížky. Ondra se někdy už pustí a udělá pár
krůčků. Oba kluci kroutí horlivě hlavou do stran, když něco nechtějí. Zkusili jsme dát kluky spát do velkých
postelí. Po 4 noci jsme to vzdali. Ondra spadl z postele 2x (do měkkého), Vítek se houpal v 0:30 na koníkovi.
Kluci se v noci budili a začali si hrát. Kluci se občas perou o hračky, ale Vítek většinou zvítězí. Ondrovi
to moc nevadí, je takový ústupnější. Byli jsme na očkování proti zarděnkám a příušnicím. Vítek ani nehlesnul,
Ondra jen trošku. Oba se doktorce moc líbili a sestřička řekla, že jsou jak Teletubies. Ven chodíme odpoledne
a tak kluky nosíme ke kočárku společně s Pavlem. Skončili jsme s kojením. Nejdříve odpadl Vítek a vzápětí
Ondra. Kluci prostě nemohli tu chvilku vydržet v klidu.
Jídelníček: 3 loupáčky nebo 3 chleby se sýrem (tvrdý i mazací), hrnek teplého oslazeného mléka, banán,
mandarinka, jablko (do ruky na dílky) zelenina, kuřecí maso, brambory, rýže nebo těstoviny (ty jim chutnají
nejvíc), jogurt bílý, lehce slazený, krupicová kaše. K pití jablečný čaj s citronem, slazený, každý vypije 1l
denně. Jídlo už dostávají velkou lžící.
Spánek:
19.00.- 7.30. nepřerušovaně
11.00.-13.30.
Vývoj: Ondra chodí od 13.12.2002. Oba kluci říkají BUBUBU, NE NE , TITÍ. Když dojedí, tak zvednou
ručičky a Ondra řekne NENÍ. Když se zeptám, kam se dává HAMI, tak si oba strčí do pusinky prstík. Vítek si
strašně rád prohlíží knížky, hlavně O Koblížkovi. Oba kluci umí ukázat na spousty zvířátek. Ondra nejradši
,,hraje,, paličkou na xylofon. Vymkla jsem si kotník, když jsem nesla kluky ven na procházku. Upadla jsem na
schodech. Kluky jsem nepustila, takže se jim nic nestalo a hrozně se mi smáli. Nohu mám v sádře, takže nemohu
pořádně chodit, ale Pavel má dovolenou a tak se stará o domácnost. Oba kluci umí poslat dlaní pusinku.
Prožili jsme naše druhé Vánoce. Z dárků kluci moc odvázaní nebyli, zato ze stromečku. Pořád ho odstrojují.
Naštěstí máme nerozbitné ozdoby. Měli jsme pátou rýmu. Ven chodíme odpoledne, Pavel má dovolenou a tak s nimi
chodí on.
Jídelníček: Viz. výše. Zkusili jsme rajskou omáčku, ale nechutnala jim.
Spánek:
19.00-7.30.
nepřerušovaně
12.00-14.30.
Vývoj: Vítek umí vyjít schody do 2.patra, přidržuje se zdi, nebo jde za
jednu ruku. Dolů mu to jde trochu hůře, musíme ho držet. Ondra vyjde schody nahoru za obě ruce a dolů to neumí.
Naučili se pěkně jezdit na odstrkovadlech, i zatáčejí. Ondra nejradši ,,vaří,,
, míchá vařečkou v kyblíku.
Vítek si teď oblíbil knížku O veselé mašince a Atlas zvířat, umí udělat tygra a opici. Oba si rádi prohlížejí
knížky o Krtkovi a vždy najdou nějaké plačící zvířátko a pořád na něj ukazují a říkají NENÍ (myška nemá domeček,
krtek nemá jídlo a zajíček maminku). Vítek umí dělat ŠŠŠ jako mašinka a PRRRR jako auto. Venku dělají na pejsky
HAF a na miminko (i v TV) říkají NINÍ (mimi). Kluci vylézají na noční stoleček a zhasínají světlo. Pak
říkají BUBUBU. Vítkovi musela doktorka odlepit kůžičku na pindíkovi. Zákrok trval asi 10 vteřin a bolelo ho
to.
Doma pak večer nechtěl čůrat, protože to pálilo, tak se vyčůral v lavóru s teplou vodou. Druhý den to už bylo
lepší. Začali jsme chodit plavat do bazénu, kluci se nebojí, voda je studená, ale nevadí jim to. Ven
chodíme dopoledne, protože kluci chodí spát až ve 12.00. Ondru nesu po schodech na ruce a Vítek jde za ruku.
Nahoru jde Vítek už sám a Ondra jde za obě ruce.
Začala jsem chodit do práce na služby. Chodím asi 4x do měsíce. O kluky se stará Pavel, pro mě je to docela
příjemná změna, dělám zas něco jiného.
Jídelníček: K snídani každý 1,5 loupáčku nebo chleba s máslem, hrnek teplého mléka, polévka kuřecí se
zavářkou nebo kuřecí maso s rýží, těstovinami, bramborami. Rajská omáčka s knedlíkem jim už docela chutná. Bílý,
přislazený jogurt 500g dohromady, ovoce (banány, pomeranče, jablka, Vítkovi zachutnal cukrový meloun, Ondrovi
ne, plive ho), krupicová kaše ze 700ml mléka, hrnek teplého mléka. K pití mají ovocný čaj.
Spánek:
19.00.-.7.00. nepřerušovaně
12.00.-14.30.
Vývoj: Ondra umí prostrkávat různé tvary do kostky s
otvory. Oba stavějí komíny ze stavebnice Žako. Hezky tahají tahací hračky za sebou, Ondra i 2 najednou.
Další nová slova jsou : BÁÓN - balón, DÁDIÓ - rádio, VAVAVA - dělá vlk, BŮ - dělá kravička, BO - boty, BA -
banán, BEBE - bebí, BAF - baf. Dávají si navzájem pěkně pusinky, ale i každému, kdo si řekne. Chtějí, abychom
je vozili na zádech. Umějí si utřít pusinku ubrouskem. Měli jsme šestou rýmu. Vítek utrhl termostat z
topicích kamen. Oprava 1000 kč. Pavel mu málem utrhl hlavu. Kluci sami jakž takž sejdou a vyjdou schody.
Jídelníček: Viz.výše. Kluci už ochutnali čokoládu na návštěvě u známých, ale moc jim
nechutnala.
Spánek:
19.00.-6.00. nepřerušovaně
11.00.-14.00.
Nová slova: PAPAT, HAM,
BRM- pití, HÚHÚHÚ - dělá sanitka. Začali jsme chodit ven někdy bez kočárku. Buď jdeme všichni, nebo jde s
klukama Pavel sám. Ondra někdy vyvádí, že se chce nést. Chodíme za ruce, v parku kluky vypustíme, rozeběhnou se
na všechny strany. Chodíme na písek do parku. Hrozně je baví nabírat lopatkama písek a dávat ho do kyblíku. Taky
čmárají klacíkama do písku. Večer kluci jedí krupicovou kaši sami. Poprvé to bylo dost děsivé, kaši měli
úplně všude, naštěstí pak hned jdou do vany. Docela se zlepšují, Vítek je šikovnější. Vítek nám demoluje
byt. V dětském pokoji strhl ze zdi kus bordury. Věší se na záclonu a vytrhl ze zdi a zlomil nosiče garnyže.
Rozbil postýlku, odpadly bočnice. Ondra si zvrhnul do postýlky květináč s fialkou. Po schodech už to jde
klukům lépe.
Jídelníček: Viz výše, k obědu už měli kuře na paprice, těstoviny se sýrovou omáčkou, krůtí maso se zelím
a bramborov.knedlíkem, svíčkovou omáčku.
Spánek:
19.00.-6.00. nepřerušovaně
11.00.-14.00.
Byli jsme opět v Litvínově. Vítek při odpoledním spánku vylezl z postýlky, a stoupl si na okenní parapet a mával
na nás. Zrovna jsme s Pavlem montovali na zahrádce nové houpačky. Od té doby si přelézá do postýlky k Ondrovi.
Tomu se to moc nelíbí a někdy brečí. Byli jsme na Loučkách na klouzačkách. Kluci sami vylezou po žebříku do 2m
výšky a pak se sklouznou. Vítek to už umí moc pěkně, jezdí i po břiše, Ondra se to už taky naučil, ale dělá u
toho vylomeniny, takže jednou jel po nohách a teprve v půli klouzačky si sedl. Jeli jsme po dlouhé době
autobusem a Vítek začal strašně brečet, moc se bál. Odpoledne chodíme do parku. Když jdu s klukama sama, tak
beru kočárek a teprve pak je tam vyložím. Koupili jsem klukům nové motorky (odráželdla), bereme je do parku,
moc se jim líbí. Poprvé s nimi šel jen Pavel sám. Kluci dojeli sami na motorkách až do parku. V parku si kluci
hrají na pískovišti, sice lítají na všechny strany, ale nejsou lakomí a půjčují dětem hračky, což se o ostatních
říci nedá. Vítek v parku upadl a škrábnul se na tváři o ostrý keř.
Tekla mu krev. Kluci říkají stále TÁTA, i
na každého cizího pána na ulici, AUTO - hlavně Ondra to umí moc pěkně. Po schodech jde Vítek v podstatě sám,
občas se přidržuje zdi. Ondra se přidržuje a dolů ho držím za ruku. Kluci už dosáhnou na kliku u vchodových
dveří, takže otvírají a občas vyběhnou na chodbu.
Jídelníček: Viz výše. Kluci ochutnali Lipo, Lentilky,
a na krupicovou kaši dostali Granko. Ochutnali ovocné
knedlíky s tvarohem. K pití mají čaj, mléko a ovocné šťávy Kubík a Jupík.
Spánek:
19.30. -
6.00.
11.30. - 14.00.
Kluci začali spát ve velkých postelích. Vůbec nepadají. Je trochu problém, aby v
klidu usnuli a nevylézali ven. Byli jsme v Litvínově a kluci dostali střevní chřipku. Měli průjem, zvraceli,
horečku. Nic nechtěli jíst ani pít. Dokonce jsme museli na pohotovost. Trvalo to asi týden. Onemocněla jsem i
já, mamka a nakonec i taťka. Začali jsem dávat kluky na nočník. Prostě jsme jim nedali pleny a čekali co
bude. První dva dny to byla hrůza, počurali celkem 2x 12 tepláků a slipečků. Pak se to začalo zlepšovat, nejdřív
hlásili, že se počůrali É, pak hlásili, že už čůrají a nakonec, že budou čůrat. Vítek si začal sám říkat za 6
dní a Ondra za 8 dní. Dokonce si začali i sami na nočník sedat. Takže pleny mají už jen na spaní. Nová slova:
TADÝ, DÁDA (takhle na sebe volají), AHOJ (Ondra), HOUPY, BOMBÓ (bonbonek) HAJÍ (Ondra), ÉRO, BÁBO (bábovička)
Po schodech už kluci chodí sami. Pavel je bere na procházky zásadně bez kočárku a na dlouhé trasy.
Kluci se naučili čůrat
venku jako holčičky. Takže ven už pleny nenosí. Občas se ještě počůrají, ale zlepšují se. Naučili se jíst
malými vidličkami. Napichují brambory a maso a pěkně jedí. Už sedí na velkých židlích u stolu, ale mají pod
zadečkem podsedáky. Chodíme plavat do bazénu a kluci sami skáčou do vody, Vítek se ani nepodívá, jestli ho
chytáme a skočí. Nechtějí pak domů. Dokonce se už sklouzli na klouzačce, ale je dost strmá, tak zajeli pod vodu.
Ondra pak už nechtěl, ale Vítek jo. V kočárku už kluci moc nechtějí sedět, ale na volno jsou k neudržení.
Nová slova: Když řeknu ,,Co jsi mámino?" Oba odpovědí: ŠTĚSTÍ Kluci si začali dost hrát s mašinkami od
stavebnice Žako. Zapojují si je a hrají si na vláčky. Pavel kluky bere na nádraží, kde koukají na vlaky.
Po schodech chodí sami, někdy i bez držení.
Jídelníček: Viz výše, ale už dost jedí to, co my. K snídaní mají 2x týdně kukuřičné lupínky s čoko-kuličkami
s mlékem, vanilkové pudinky, k večeři mají rohlík s máslem na kolečka se zeleninou, nebo krupicovou kaši. Měli
první zmrzlinu. Moc jim chutnala.
Spánek:
20.00.-6.00.
11.30.-14.00
Zlepšují se na nočníku,
ale ještě se občas stane nehoda. Sami si sundají slipy, sednou na nočník a pak mi to přijdou říct. Když se
vykakají, tak řeknou BAJLÍ. Na spaní pleny ještě mají. V kočárku už nechtějí sedět, je to tedy spíš pro
zlost, hlídat venku kočár a pobíhající děti. Takže ho prodáme. Chodím, tedy s klukama za ruce, ale je to dost
náročné. Utíkají mi. Když dám jednoho čůrat, tak ten druhý mizí za rohem. Byli jsme zase v ZOO, moc se jim
to líbilo, ale začalo pršet, tak jsme museli jít brzy domů. V Litvínově se Vítek umí houpat sám na dvoj-houpačce.
Houpe sebe i Ondru najednou. Pořád si hrají s mašinkami, čím dál víc. Taky si oblíbili pohádkové knížky,
mají rádi, když jim čteme, nebo zpíváme. Vítek umí udělat celý kotrmelec. Nová slova: ETĚ -ještě, TAČÍ -
stačí, HAČÍ
Pleny
mají na spaní stále. Ven už chodíme bez kočárku. Kluci si zvykli a docela to s nimi venku jde. Oslavili
jsme druhé narozeniny. Kluci sfoukli svíčky na dortu, moc se jim to líbilo. Od tety Martiny dostali dřevěnou
vláčkodráhu a tak stále zapojují koleje a mašinky. Také dostali kola a Vítek už umí sám šlapat. Za poslední
týden se naučili snad 15 nových slov. Kluky jsme nechali vyfotografovat. Viz foto na hlavní straně.
Ondra je rozený manekýn. Moc pěkně pózoval. Klukům se po tělíčku vyrojily jakési pupínky.
Neštovice to prý nejsou. Tak uvidíme.